Všechny samozřejmě napadne mne hledat v Mýtě, na naší državě. Takže musím jinam, kde je nenapadne mně hledat. Pjotr najednou prolomil mlčení „Moje starší dcera Dita vás viděla včera ráno, když to všechno začalo. Takže jsem pochopil, že varování přišlo pozdě?“ „Bohužel ano, ale kam máme namířeno? Do mýta by to opravdu nebylo rozumné.“Mýto objedeme obloukem a pojedeme na panství lorda Saniniho, to na jeho popud jsem vás nechal varovat a už vás hledám od čtvrté ranní co dorazil holub se zprávou. Byl jsem překvapen, že se tito muži navzájem znají a já o tom nic nevím. An... [celý článek]




Dočetl jsem s pocitem, že se nevzdám, ostatně už stejně nemám co ztratit. Najdu tedy svoji“ Lásku k sobě i ostatním a nenechám se zlákat její falešnou sestrou“, tak jak si to představuji já a ne Skalníci, kteří mají srdce tvrdé jako kámen a jejich „láska“ vás rozdrtí v prach. Svinul jsem list a obešel jsem zdi tedy vlastně skály svého vězení. Skalníci zvolili vězení, naplněné magií svého rodu, a pokud bych se pokoušel projít přes skálu nemohlo se to podařit. Vytáhnul jsem sponu pásku a zkusil rýpnout do skály, od hrotu sršely jiskřičky a spona se skalní magií začala ... [celý článek]




Když jsem konečně přišel k sobě, ve vězení bylo vlhko a chladno. Pak jsem se pokusil otevřít očí slepené krví z rozbitého čela a slzami bolesti. Šlo to až na druhý pokus. V kobce bylo pojednou takové ticho, že bylo slyšet kapky vody kapající ze skaly. Po chvíli moje oči přivykly šeru a já uviděl své vězení. Byla to na rozdíl od zbytku kobek vysoká jeskynní prostora s dlouhými podél stěny zatočenými schody bez zábradlí, z kterých jsem se tak rychle poroučel. Připadal jsem si jako po týdenní pitce v té nejhorší hospodě. Hlava mi třeštila, vše mne bolelo a v ús... [celý článek]




Když konečně nastalo to dlouho očekávané ráno zjistil jsem ,že jsem trochu zaspal. Rychle jsem se sám oblékl do svých nejlepších šatů, a připnul purpurovou stuhu odpovídající mému postavení v radě. Měl jsem v plánu prozradit, že jsem byl napaden sledovat reakce, až uvidí dýku, co mně měla zabít. Nedělal jsem si iluze, že jsem všeobecně oblíbený a že se mně někdo zastane, aby nesl svoji kůži na trh, ale o mazanosti plánu mých nepřátel jsem se přesvědčil až později. Ozvalo se zaklepání na dveře a věta“pane už je čas“ Vzal jsem si na sebe plášť co měl v kapse dýku zabalenou v kusu sa... [celý článek]




Kráčel jsem jako již mnohokrát prostornou chodbou Velihradu toho pyšného sídla vládnoucích klanů. Byl jsem pohroužen do svých myšlenek a klenba mi vracela ozvěnu mých kroků, klap, klap, klap. V tom mi cosi přejelo přes obličej jakoby cár pavučiny a já se zastavil. A má ruka se znamením srpku měsíce na zápěstí se snažila ji odhrnout z obličeje. V ten okamžik se ozval tichý svist a do zárubně zdobených dveří se zapíchla jen na vlas daleko od mého hrdla dýka. Vše proběhlo tak rychle, že jsem ani nevykřikl, jen mně polil studený pot. Bleskurychle jsem se otočil, abych čelil útoku, ale n... [celý článek]




Chvála synchronicitě. Také se vám to stává. Například dnes vůbec jsem nechtěl nic psát, jen odpočívat. Pokud se něčím začnete opravdu zabývat nedá vám to pokoj a i když relaxujete takt procesoru vesmíru stále tiká a hýbá orlojem světů. Dnes jsem se stavil na návštěvě u matky a můj syn, který tam bydlí dostal od přátel k narozeninám dárky, knihu o své oblíbené počítačové hře (hlavně žádnou reklamu) dvě lahve medoviny a dva hlavolamy. A jeden z nich byl ze tří propojených kruhů a jmenoval se Vortex. Tu synchronistu pochopíte, až dál na dalších stránkách kde se o těc... [celý článek]


1

O Blogu